Výsevy kaktusů

Způsobů vysévání kaktusů je mnoho a ještě více už jich bylo popsáno. Já se zmíním o té, kterou používám posledních několik let. Vznikla z metody Fleischerovy.
Postup:
- celý rok sbírám láhve od Dobré vody
- ve volných chvílích vyrábím skleníčky do zásoby. Vypláchnu je vodou se savem a uzavřu je
- substrát - zem ze zahrádky, říční písek, rašelina, perlitu a antuka. Sterilizuji v mikrovlné troubě ve sklenicích dvakrát 45 min. při 350W.
-skleníčky naplním dle obrázků, povrch substrátu a vnitřek skleníčků přestříkám 5% peroxidem včetně víčka. Takto připravené skleníčky odložím až do doby výsevu. Spodní černě natřenou část používám opakovaně, ostatní vždy nové. Vysévám celoročně, za nejvhodnější termín však považuji leden až březen.
- semena sypu na povrch a přestříkám 5% peroxidem. Množství semen je třeba odhadnout tak, aby se povrch po několika měsících zakryl semenáčky- odpadnou problémy s řasou. Prvních 14 dní je nejkritičtějších, je třeba téměř denní kontrola. Povrch substrátu by měl být zavlhlý a bez plísní. V intervalu 1 až 2 týdny používám Previcur, další aplikace Fundazol, ale i Rovral nebo Ronilan. V případě výskytu plísní je třeba ošetřit výsev ihned. Asi měsíc po vyklíčení rostlin začínám přihnojovat Wuxalem.
- výsevní skleníčky jsou ve větších výsevních sklenících, což je v podstatě akvarium, kde se svítí zářivkami nebo výbojkami. Teplota 25-30°C v době světla a 20°C v noci. Svítím 12 hod. Regulace teploty je jednoduchá- termostat na 20°C, zvýšení teploty v době světla obstarají výbojky. Přibližně 5 měsíců po výsevu již přenesu výsevní skleníčky do skleníku, aby si zvykaly na denní světlo. Ne na přímé slunce, někam do tmavšího koutu. Nejčastěji přesazuji na podzim a v zimě.
- asi měsíc je láhev uzavřena dnem jiné láhve, často trochu začerněným, potom horní částí bez uzávěru, aby se voda již odpařovala ven. Za 3 až 6 měsíců odstraním horní část úplně a už zalévám jen spodem podmočením - dole je uzávěr děravý. Pomalurostoucí druhy zůstávají v láhvi dva až tři roky.
Závěrem- nic nového, vysévat lze všude kde je vhodné světlo a teplo a propustný substrát. Tímto způsobem výsev zabere více místa, ale zase jsou jednotlivé porce odděleny a plíseň nemá šanci zničit vše najednou. Při přesazování lze PET láhev odstřihnout nad výsevem o dobývání semenáčků je snažší než ze skleněných nádob. O jednotlivé výsevy lze pečovat individuálně, různé druhy vyžadují jiné množství vody a světla a jinak rychle rostou. Stranou je možno dát druhy problémové. Do jednoho skleníčku dávám i více druhů se stejnými nároky. Semena sterilizuji před výsevem jen vzácně. Láhve co se nevejdou pod zářivky dávám různě po skleníku a po oknech v bytě- funguje to taky. Ukázky jsou z r.2001, vyseto v lednu až březnu, odroubováno na Pereskiopsis asi v červnu, fotografováno v září.

Navajoa fickeisenii	Mammillaria theresae	Mammillaria hernandezii	Sulcorebutia heřtusii (gerocephala)	Reicheocactus pseudoreicheanus

  Ukázky z výsevů 2002


  Ochrana rostlin - zaměřeno na kaktusy a sukulenty

Pro svůj zdárný růst potřebují kaktusy světlo, teplo, vodu a substrát. V našich končinách nemůžeme většinou optimum světla zajistit, proto je vhodné umístit rostliny co nejvíce k oknu v létě pak raději ven. Zimní nedostatek světla bude vždy problémem, který budeme muset korigovat nižší telotou a suchem. Nezbavíme se ani nebezpečí popálení rostlin na jaře nebo při jasné obloze nasledující po dlouhých zamračených dnech. S teplotou většinou problémy nejsou, neznáme-li přesně nároky rostlin, u většiny stačí, když je nevystavujeme mrazům. Přehřátí rostlin hrozí v malých prostorech mezi okny nebo v malých skleníčcích. Vhodná je voda vodovodní, odstátá (vyprchá chlór), dešťová nebývá čistá a studniční bývá často tvrdá. Substrát musí být propustný, což se nejčastěji zajistí přídavkem hrubého písku, kamínků, antuky a podobně. Vhodnými podmínkami snížíme nutnost používání pesticidů na minimum. I v optimálních podmínkách se občas vyskytnou problémy.
1. Virová a bakteriální onemocnění- nejsou častá (rostliny špatně rostou,flekatí a hynou).Častěji je na vině poškození kořenů nebo špatné podmínky. Projevy jsou skoro stejné. Tyto choroby však nejsme schopni ani rozpoznat ani léčit. Nezbývá než rostliny zlikvidovat a zabránit dalšímu šíření.
2. houbové choroby - těm lze účinně předcházet dostatkem světla, čerstvého vzduchu, nepřehnojováním, častým nepřemokřováním, odstraňováním napadených rostlin nebo jejich částí. Přestože většinou nejsme schopni původce určit jsou naslepo použité přípravky účinné. Dospělé rostliny není nutné většinou ošetřovat vůbec, chemické prostředky se využívají zejména u malých rostlin, zejména ve výsevech.
3. Živočišní škůdci - jsou většinou viditelní i když malí. Jednotlivé druhy asi nerozeznáme, přesto je často (nebo jimi poškozené části) objevíme.
Háďátka jsou na kořenech se vyskytující mikroskopičtí červi vnikající do rostlin.
Svilušky často nazývané "červený pavouček" asi přehlédneme, ale bezpečně zaznamenéme jejich požer - fleky hnědo rezavé na mladých částech rostliny. Že to byla sviluška je jasné po postřiku, skvrny se přestanou zvětšovat, nikdy však už nezmizí, jen odrostou dolů. Skvrny způsobené houbami (hniloby) se zastavit nedají a hnědý povrch ve spodku rostlin je přirozené korkovatění.
Třásněnky jsou větší 1-2mm (svilušky 0,5mm), nejsou tak časté a boj s nimi je stejný.
Molice je 2mm velká bílá "muška", když s rostlinou pohneme vyletí hejno. Kaktusy jim moc nechutnají, do sbírky je přilákají většinou jiné rostliny, zejména si je namnožíme, když s kaktusy pěstujeme fuksie, pelargonie nebo sadbu zeleniny, okurky, rajčata, papriky.
Mšice - kaktusy je nelákají, řada sukulentů však ano.
Červci jsou nejčastějším škůdcem na kaktusech. Zejména je známe jako vlnatky, kořenovky, ale i štítenky a puklice. Prozradí se většinou dříve než napáchají větší škody vytvářením voskových výpotků, jsou to útvary připomínající chomáčky bílé vlny.
Sciary jsou asi 3mm velcí černí "komárci" poletující nad vlhkým místem výsevu nebo hnijícími rostlinami, kde kladou vajíčka. Škodí jejich larvičky, zprvu nepatrné, starší dorůstají až 7mm. Vyžírají zejména krčky mladých semenáčků nebo jinak poškozené větší rostliny.
Mravenci, svinky, slimáci a hlodavci jsou dalšími škůdci ztrpčující nám život.
Z toho plyne, že občas musíme po nějakém přípravku sáhnout. Přípravkům proti houbovým chorobám říkáme fungicidy, proti živočišným škůdcům používáme insekticidy. Vyráběných přípravků je mnoho a u každého je návod k použití. Pryč jsou doby kdy byl jen hypermangan, peroxid a DDT. Uvedeme zde jen několik, které v poslední době s úspěchem používáme. Řadu živočichů lze odstranit i osprchováním proudem vody. Pozor, naředěné přípravky ztrácí účinnost a nelze je skladovat. Rozděláváme si proto jen malá množství. To se sice špatně odhaduje koncentrace, ale vyšší koncentrace většinou nevadí. Nesmíme přípravky používat v horkých dnech nebo na osluňené rostliny. Asi největší možnost popálení je u organofosfátů. Důležité je do přípravků majících proniknout voskovými povlaky přidávat smáčedlo (několik kapek JARu).
Insekticidy:
MOSPILAN moderní systémově účinný přípravek se širokým spektrem působení.(systémový znamená, že vniká do rostliny a ta je pak celá jedovatá, když si pak chudák brouček kousek kaktusu ukousne má to za sebou- opak je kontaktní přípravek, to musíte škůdce postřikem trefit). S úspěchem používáme Mospilan asi dva roky. Někdy se stane, že stálým používáním jednoho přípravku se vytvoří klony škůdců odolných, přesto, že u Mospilanu nám něco takového není známo střídavě používáme ještě
SUMITION - působí jako dotykový a požerový insekticid a vniká do rostlin. Přátelé v okolí ještě s úspěchem používají
ACTELLIC
DECIS
KARATE
PIRIMOR - působí jen na mšice
TALSTAR, TORANT, OMITE - akaricidy spec. vhodné na svilušky
Fungicidy:
PREVICUR účinný zejména na houby Pythium, Phytophtora a Aphanomyces a houby nazývané pravé plísně. Je proto zejména vhodný pro ošetření malých semenáčků, klíčících rostlin, řízků a přesazených rostlin. Lze jej zapravit do půdy zálivkou a používá se i jako postřik. V zemi je účinný 3 týdny, jako postřik 10-14 dní. Na řadu hub nepůsobí a je nutno ho kombinovat (střídavě nebo mísit). Při mísení slijeme roztoky ne koncentráty.
FUNDAZOL vhodně doplňuje Previcur, působí systémově zejména na padlí a plíseň šedou (Botritis cinerea) a celou řadu dalších hub. Stejné použití má
BENLATE
RIDOMIL je kombinovaný postřikový přípravek působící systémově i kontaktně. Má široké spektrum působení a střídáme ho s Fundazolem. Další používané přípravky jsou
RONILAN vysoce účinný na plíseň šedou, působí kontaktně- nutno ošetřit důkladně celou rostlinu
DITHANE
ROVRAL
Zejména u insekticidů je nutné aplikaci opakovat. Některé přípravky působí jen týden a nepůsobí na všechna vývojová stádia škůdců. Někteří škůdci stihnou za rok 10 generací u jiných trvá jednotlivé stadium 40 dní. Protože většinou ani nevíme co nám to kaktusy žere je praktické zopakovat aplikaci 3x v intervalu týden až 10 dní. Jěště třeba zvážit, že na červeného pavoučka je třeba důkladně ošetřit temena rostlin u kořenovky postřik nepomůže, musíme rostlinu postavit do nádoby s přípravkem a asi dva dny nechat promáčet.

  Kaktusářský kalendář

Volně upraveno dle knihy Kaktusářem snadno a rychle autorů Pavla a Lídy Pavlíčkových z Chrudimi.

  LEDEN
      Ještě je zima, kaktusy spí. Můžeme je jen kontrolovat a vyřazovat ty co nepřežily, případně ošetřit ty napadené škůdci. Jen sukulenty udržujeme v mírném vlhku, zejména ty s listy. Živé kameny a podobné vodu dostat nesmí, kaktusy také ne. Je možné jen občasné rosení. Můžeme už přesazovat. Důvodem je dodat čerstvý propustný substrát, nezvětšujeme zbytečně květináče. Kaktusy mnoho substrátu nevyžadují. Je již vhodná doba na výsevy pro ty co vlastní nějaký výsevní skleníček (nejčastěji něco jako akvarium se zářivkami asi 10 cm nad rostlinami) s možností odvětrání přebytečného tepla. Na výsevy je vhodná teplota kolem 25°C a asi 12 hod. denně světlo.

  ÚNOR
      Už to začíná. Únorové sluníčko má už sílu jako říjnové, ale kaktusy mu odvykly a mohou snadno dopadnout jako ti co si na jaře poprvé sundají košili. V mnoha případech ještě hůře, jsou-li umístěny v malém prostoru (mezi okny nebo v malém skleníčku) snadno se ještě dříve uvaří než se stihnou spálit. Proto je-li najednou světla moc je nutno stínit než si rostliny navyknou. V létě pak už vydrží plné slunce celý den. Příroda často na kaktusáře kašle a nezvyšuje sluneční záření pravidelně každý den o několik minut. V případě, že rostliny přeneseme na světlo ze zimovacího stanovitě to musíme dodržovat ještě přísněji. Malé rostliny a semenáčky už mohou dostat mírnou zálivku, jestliže se trochu povytáhnou za měsíc se zase zakulatí. I rosení už může být častější, na těch nedočkavých jako jsou Rebutie a pod. už bývají v únoru poupata.

  BŘEZEN
      Vyséváme! Je už dost světla, abychom mohli výsevy umístit třeba na parapet okna. Do podzimu nám rostlinky zesílí tak, aby bez potíží přezimovaly. Sluníčko už připaluje a na kaktusech se objevují nové trníky. To je signál - prosím o vodu. Připravíme si teplou vodu (může obsahovat pár kapek Jaru) a po první zálivce rostliny zasvítí čistotou. Čekací kořínky už opravdu čekaly a rostliny by měly během několika dnů zvětšit svůj objem. Někdy se dokonce stane, že některý kaktus pukne (Lophophora,Turbinicarpus). Pukliny můžeme ošetřit drceným dřevěným uhlím, stačí však rostlinu umístit do teplého proudícího vzduchu nebo i krátce na sluníčko, aby rána co nejrychleji zaschla. Jestliže jsme přesazovali odložíme zálivku nejméně o týden. V této době pozor na sluníčko, zejména u rostlin přezimovaných na tmavších stanovištích. Výsevy pravidelně kontrolujeme a aplikujeme protiplísňové přípravky- fungicidy.

  DUBEN
      Začíná vegetace. Kaktusy umístěné volně na terase nebo na balkónu ještě stíníme před prudkým sluncem. Někteří kaktusáři doporučují první zálivku až nyní. Zvláště v případě, že při zhoršeném počasí již nehodláme přemístit rostliny zpět do tepla. Větráme- to kaktusům nevadí. Není divu- jejich předci mají průvanu a čerstvého vzduchu na pláních či horských úbočích přebytek! Připravíme si štětečky a líh. Objevují se první květy a sprašujeme. Vždy stejné druhy a jedním štětečkem. Máme-li květů více než štětečků vypereme štěteček v lihu. Jinak vznikají nežádoucí kříženci. Roubujeme zejména části které chceme zachránit. Pozor, roub nesmí mít na řezu viditelné hnědé nebo žluté tečky- musíme řezat dál až do zdravého zbytku. Nejlepší čas pro roubování teprve nastane. Podložky by měly být v plném růstu.

  KVĚTEN
      Kaktusy rostou jako o závod, a hlavně - nasazují poupata a kvetou. Větráním přes den snižujeme teplotu. V druhé polovině května můžeme kaktusy umístit venku. Májový deštík jim jen prospěje. Květy můžeme sprašovat jemným štětečkem, raději několikrát denně. Přepichujeme semenáčky pokud se už tísní. Vhodné jsou dobře vymyté krabičky od polárkových dortů. Výsevy umístíme do polostínu a otužovat je můžeme postupným odnímáním horní části krabičky. V této době je vhodná doba pro přihnojení komplexním hnojivem.

  ČERVEN
      Je měsíc plné vegetace. Nyní šetření vodou neplatí, pochopitelně nezaléváme každý den. Jen vyschlé květináče- ale hodně. Můžeme rostliny podmáčet, mohou stát den dva ve vodě. Přidáme-li do podmáčecí nádoby komplexní hnojivo rozhodně nic nezkazíme. Je možno použít i hnojivo s větším obsahem draslíku a fosforu. Takto žíznivé kaktusy budeme mít ještě v září. Tam už by dusík ve hnojivu měl být omezen. Za měsíc nastane letní stagnace a zase budeme vodou šetřit. Kaktusům dopřáváme hodně čerstvého vzduchu a světla. Nejlépe je jim venku. Čím více slunce a větru, tím delší a mohutnější trny nám narostou a tím odolnější pletivo se vytvoří. To oceníme v zimě. Snad jen v případě dlouhotrvajících dešťů bychom mohli kaktusy zakrýt. V červnu by měl kaktus co nejvíce narůst, vykvést a dát plody. I podložky jsou již v plném růstu a kdo to umí a chce, měl by roubovat. Vhodnější doba už letos nenastane. Sebrané plody roztíráme na novinách a vyčištěná suchá semena můžeme rovnou vysévat. Malé semenáčky by do zimy měly narůst alespoň tak, aby přežily. Později sbíraná semena raději vyséváme na jaře- nemáme-li nějaké to speciální zařízení v podobě akvaria se zářivkou a pod.

  ČERVENEC
      Vedra, která obvykle v červenci přicházejí, kaktusům příliž nevyhovují. V jejich domovině jsou také, ale bývá sucho. V červenci může být nadměrná zálivka nebezpečná. Nastává období letní stagnace a vodou je lépe šetřit. Když už se rozhodneme pro mírnou zálivku, zejména menších rostlin, zaléváme, jak říkají staří zahradníci "do vody", to je, v době kdy prší, je chladno a večer. Raději větráme a jen mlžíme, ne na rozpálené rostliny. Můžeme snižovat teplotu rozléváním vody mimo rostliny, třeba na podlahu skleníku. V červenci lze ještě úspěšně roubovat (podložky musíme udržet v růstu, i za cenu, že jim žádnou stagnaci nedopřejeme. Dobrá podložka musí vydržet vše- jinak by roubování ztratilo smysl. Sbíráme a čistíme semena. Semena udžujeme v suchu a chladnu. Můžeme jet na dovolenou. V této době kaktusy naši péči nevyžadují. Klidně vydrží měsíc bez vody. Jen je třeba zajistit dobré větrání. Nemáme-li automatické, necháme rostliny raději venku na místě částečně chráněném proti dešti. Když takové místo nemáme, může na kaktusy i pršet. Venkovní prostředí přežijí rostliny většinou dobře.

  SRPEN
      Srpen je měsíc ve kterém se nic podstatného pro kaktusáře nekoná. (Tedy mimo setkání kaktusářů v Dračí sluji v Pískové Lhotě u Mladé Boleslavi, pořádané každoročně Láďou Horáčkem. Tuto akci mohu všem doporučit. O kaktusech se tam moc nedovíte, ale je tam hezky a veselo a zván je každý. Odborné přednášky budou asi jen v rámci jednotlivých stolů, občerstvení buřty. Kravaty nejsou nutné, je to venku, když prší tak ve stodole.
Květů na rostlinách ubývá, zejména v první polovině měsíce ještě raději šetříme vodou. Sbíráme a čistíme semena. V srpnu můžeme ještě udělat to, co jsme nestihli v příhodnějších termínech- roubovat, zakořeňovat řízky a odnože a přesazovat. Ve volném čase si můžeme rostliny prohlížet, těšit se z nich a případně i zjistit nemáme-li na nich škůdce. Ti nejběžnější se projeví zejména na vrcholech a to buď jejich úkryty z bílých chomáčků nebo požer v podobě hnědých skvrn. Hnědý povrch na spodních částech je nejčastěji přirozené korkovatění. Vzpomínám na slova Bohouška Rektoříka "co proti těm broučkům máte, oni vám ty kytky nesežerou". Dost dlouho jsem mu dával za pravdu. Pak jsem to musel trochu poopravit, když se přemnoží tak sežerou.
Poznámka: letos(rok 2000) jsem měl jednoznačně nejlepší výsledky roubování na přelomu července a srpna. Proč? To nevím. Možná poloha Měsíce.

  ZÁŘÍ
      V září se kaktusy dostávají do druhého vegetačního období. Pěkně rostou a vytrňují, zejména je-li teplo, můžeme zase zalévat. Někdo ještě přihnojuje. Na podzim by hnojivo mělo obsahovat zejména draslík a fosfor a co nejméně dusíku. Nevím, že by se takové hnojivo u nás prodávalo. Proto někteří kaktusáři používají kyselý fosforečnan draselný (Dihydrogenfosforečnan draselný- KH₂PO₄).
V září začínají kvést mexické rarity- Ariocarpusy. Dopřejeme jim co nejvíce tepla a světla. Když nedokvetou včas, mohou být zbytky květů napadeny plísní a ta se může rozšířit na celou rostlinu.
Poslední sobotu v září se koná v Chrudimi "Zamykání sezóny" . Tato akce stojí za návštěvu.


  ŘÍJEN
      - je smutný měsíc. Hrozí první mrazíky a kaktusy už nesmí dostat vodu. Máme-li je venku, můžeme čekat s přemístěním, až už to bude skutečně nezbytné. Před deštěm je chráníme nějakým přístřeškem. Každý slunečný den je vzácný a i při zatažené obloze je venku intenzita světla větší než v bytě. Máme-li kaktusy v bytě, snažíme se je dát co nejblíže k oknu. U ostatních sukulentů také omezíme zálivku, úplně bez vody však nevydrží. Přemístění kaktusů do tmy do sklepa nebo vyjmutí z květináčů a zabalení do krabic pod postel je to nejkrajnější řešení. Nemůžeme-li dopřát kaktusům nižší teplotu (kolem 15°C) je lepší je nechat v teplém bytě na světle. Př.Jelínek z Liberce dělal už před 20 léty pokusy a nechával rostliny přímo nad radiátory u okna a ačkoliv ztratily do jara mnoho na objemu, přežívaly bez problémů. Pozor na rostliny přenesené z venčí do tepla. V době zvýšení teploty musí být zem v květináčích již suchá- jinak zvýšení teploty považují rostliny za jaro a ošklivé deformace, neduživé špičičky a všechny další nectnosti jsou tu jak z učebnice.

  LISTOPAD
      Světelné podmínky jsou už tak špatné, že kaktusy nesmí růst. Toho se dosáhne tím, že nedostanou žádnou vodu. Zálivku ostatních sukulentů omezíme také, například Crassuly a podobné keříčkové druhy reagují na sucho a konec sezóny shazováním spodních listů. Jestliže zmenšíme povrch rostliny zkrácením vrcholových částí nejen že částečně zabráníme opadávání, ale dosáhneme hezčího vzhledu- vytváříme sukulentní bonsaj. To platí celoročně. Pro vytváření sukulentních bonsají jsou vhodné zejména Crassula portulacea či ovata, Crassula tetragona, Portulacaria afra a řada dalších.

  PROSINEC
      je měsíc nezajímavý a kaktusář ho musí nějak protrpět. Lze snad jen o kaktusech číst, přepisovat nečitelné jmenovky nebo nějaký kaktus zabalit jako vánoční dárek. Ti pilnější mohou svou sbírku omlžit a zbavit rostliny prachu, zejména jsou-li v bytě a v úplném suchu. To se může během zimy několikrát zopakovat, rostlinám se bude lépe dýchat a těch pár kapek nasají a doplní odpařenou vodu aniž by začly růst. Ostatní sukulenty zejména listové mírně zaléváme i v zimě, aby co nejméně listů opadalo, úplně se tomu však zabránit nedá. Někdy je lépe zmenšit odparnou plochu zkrácením vrcholových částí. Jestliže přes zimu vyrostou nové, jsou obyčejně z nedostatku světla nevzhledné a řez se musí na jaře opakovat. Tímto způsobem však částečně zabráníme opadávání listů ve spodních částech. Je-li prosinec slunečný a nemrzne-li je možno rostliny vynést ne několik hodin ven na sluníčko. To ovšem záleží na tom kolik jich máme a jak je máme rádi.

zpět